Dominik se rozhodl nechat si u nás zrenovovat krásnou ocelovou závodku, prý z roku 1939. Už podle fotek bylo jasné, že máme co dočinění s kusem cyklistické historie. Chtěli jsme kolo zachovat co nejvíc jako celek, protože právě v tom tkví jeho historická hodnota. Zároveň jsme stáli před úkolem, jak z tohoto muzejního exponátu udělat plně pojízdné kolo na občasné ježdění do práce. Rozhodli jsme se přeplést kola, dát nové ráfky a větší pláště, aby kolo spolehlivě brzdilo a bylo pohodlné. Dále jsme kolo museli přizpůsobit Dominikově výšce. Nechtěli jsme měnit představec a tak jsme to vyřešili dozadu zahnutou sedlovkou, která kolu propůjčila ještě víc závodního vzhledu. Kolo jsme doplnili sedlem Favorit, původní se nedochovalo a toto mělo letitou patinu, která se ke kolu výborně hodila. Přehazovačku jsme vyčistili a přehazuje jak nová. Konstrukcně je totiž velmi jednoduchá a není na ní nic, co by se pokazilo, smekám před fištrónem našich pradědů. Omotávky jsme nakonec nechali původní a dobře jsme udělali, kolo totiž nepřišlo o důležitou součást své patiny. Jet na takovém kole je zážitek sám o sobě. Překvapí lehkostí s jakou jde do rychlosti, vždyť váží slušných 11,55kg. Řazení šlape jak hodinky i když rozsah převodů není bůh ví jaký a jsou postaveny spíš do těžka. Brzdy jsou sice línější, ale brzdí obstojně. Kdo může říct, že se svezl na muzejním exponátu. Díky Dominiku za tento zážitek a ať ti The Falcon pěkně jezdí.
PS: Všechny původní díly, které jsme nepoužili, např. ráfky, jsme Dominikovi ke kolu přibalili. Takže v budoucnu bude možné kolo dát do 100% původního stavu.