No!Madame je čerstvá česká značka oblečení pro lidi, kteří si jdou za svými sny. A protože my k takovým lidem patříme, udělali jsme pro No!Madame rozhovor o našich snech, o svobodě a o tom proč si myslíme, že opravovat staré věci má smysl.

No!Madame: "Unykát to je věc, která nás spojuje, je to určitý pohled na svobodu. Dáváš možnost starým kolům, která už si něco zažila, opět vyrazit na cestu. Řekni nám něco o tom, jak to začalo a co je pro tebe Unykát."

Ondřej: "Jak to začalo? No, sundal jsem na chalupě z půdy táty starého favorita. Strejda mi poradil, jak ho kompletně rozebrat a přitom nezničit. A já si na něm postavil první unykát. Jen torpédo, jinak nic, žádné blatníky, takový cyklistický minimalismus. Začal jsem na něm jezdit a začalo mě to bavit, ale pak mi ho bohužel ukradli. Tak jsem si postavil druhé kolo, které mám až do teď, je to držák. Měl jsem na něj pozitivní ohlasy a tak jsem si řekl, že postavím třetí kolo. Později jsem zjistil, že můj kamarád Honza Šlesinger také staví kola a tak jsme to dali dohromady a v roce 2014 založili cyklodílnu Unykát a začali stavět další kola. ... Chvilku to nějak šlo, ale chtělo to nějakou základnu, sklad, dílnu a klubovnu v jednom. Tak jsme se nakonec rozhodli pronajmout si prostorný sklep na Jarově. Tam máme konečně vše pohromadě, je to takový ateliér. Je tam uskladněný šrot, ze kterého unykáty vyrábíme. Máme tam také díly, nářadí, ponk a za rohem hospodu.  Unykát je pro mě koníček, někdy práce, ale hlavně mě strašně baví dělat rukama. ... Na začátku je skoro vždy nějaký nápad nebo požadavek zákazníka, který mě vede ruku. Ten nápad je to, co dělá Unykát Unykátem."

No!Madame: "Proč opravuješ stará kola?"

Ondřej: "Protože stará kola jsou hezká a každé je pro mě unykát.  Zvlášť staré ocelové rámy se mi líbí. Jsou jiné než současné běžné rám..."

Celý rozhovor najdete zde.