Jsou cykloopatření opravdu tak drahá? Mají za cíl omezovat automobilovou dopravu? Jaký je poměr cyklistů a aut v Praze a kolik vlastně cyklistů vyráží denně do ulic? Jsou cyklisté nebezpeční sobě i ostatním? Pojďme se na tato tvrzení podívat s chladnou hlavou.

Cykloopatření mají omezovat autodopravu?

Cykloopatření se snaží vytvořit nekonfliktní a bezpečnou infrastrukturu pro nejméně 1% lidí, kteří se rozhodli dopravovat občas na kole. Cykloopatření jako vyhrazené pruhy, cykloobousměrky a cyklopiktogramy procházejí složitým procesem povolení a vždy je posuzováno jestli dané opatření pro všechny bezpečné a nezhorší průjezdnost pro ostatní účastníky provozu. Cílem cykloopatření je umožnit lidem bezpečně jezdit na kole. Pro většinu potenciálních cyklistů je právě bezpečnost překážkou, aby se po městě dopravovali na kole. Ideální by byla páteřní síť cyklokoridorů oddělených jak od aut tak od chodců. Cílem cykloopatření je tedy indukovat cyklodopravu a vyřešit bezkonfliktně kolizní místa, vždy se jedná o optimalizaci ne o omezování autodopravy. Úprava značení spadá do správy TSK a ta je provádí vždy s ohledem na stávající automobilovou dopravu. Přikládám zde mapu cykloopatření v Praze. Je na ní krásně vidět, že silniční síť je mnohem hustší než síť cykloopatření. Část cykloopatření je vedena mimo hlavní tahy a část úplně mimo silnice.

Cykloopatření jsou drahá

V přiloženém grafu můžete vidět návrh rozložení některých investic do dopravy pro rok 2021, jak je navrhuje Pavel Vyhnánek za Piráty. Jak vidno drtivou většinu tvoří investice do automobilové dopravy a MHD, což zhruba odpovídá i dělbě přepravní práce. Tyto investice představují jen 3,9 mld. Korun tedy 15% z celkového rozpočtu na dopravu, který je i včetně dotování jízdného MHD 27 mld. Korun. Ročně Praha vydá na cykloopatření zhruba 100 mil. Korun. Většinou jdou peníze na cyklodopravu do upravení režimu stávajících komunikací např. cykloobousměrky, cyklopruhy a cyklo-piktogramy. Ale budují se i kilometry cyklostezek. Tady je ale potřeba poznamenat, že v naprosté drtivé většině se jedná o stezky pro chodce a cyklisty a plynulá jízda cyklistů zde nemusí být možná, kvůli vytíženosti chodci. Proto někteří cyklisté volí raději jízdu po silnici než po stezce pro chodce a cyklisty. Cyklodoprava tedy nezatěžuje výrazně rozpočet a vytváří bezpečná místa vhodná nejen k přepravě na kole, ale i jízdě na kolečkových bruslích, vycházkám se psem, kočárkem, na běhání i hře dětí. Cyklisté naprosto drtivou část své infrastruktury sdílí buď s chodci nebo s řidiči. Tuto infrastrukturu využívají z velké části všichni, ne jen cyklisti.

Cyklistů je málo

Procento cyklistů v dopravě velmi osciluje podle sezóny a počasí, v Praze se uvažuje, že na kole se dopravuje 1% lidí, auto volí přibližně 33% Pražanů, zbytek jezdí MHD a chodí pěšky. Graf ukazuje dělbu přepravní práce pro Prahu. V sezóně vyráží denně do dopravy na kolech až 250 tis. Pražanů, což není vůbec zanedbatelná skupina. Cykloinfrastruktura je tedy využívána velmi nárazově, ale využívána rozhodně je. Navíc na kolo usedá poslední dobou čím dál více lidí, protože v cyklodopravě vidí pohodlý, rychlý a zábavný způsob dopravy. Cyklo-infrastruktura je velmi důležitá pro pocit i reálné bezpečí cyklistů a ta současná má také svůj podíl na rozmachu cyklodopravy v Praze.

Cyklisté jsou nebezpeční sobě i svému okolí

Ze střetu auto-cyklista nevyjde cyklista zpravidla bez zranění. To je třeba mít na paměti nejen za volantem, ale také za řidítky. Cyklista by měl dbát o dodržování dopravních předpisů a snažit se o co nejdefenzivnější a nekonfliktní jízdu. Přečtěte si, čím cyklisté nejvíce zbytečně štvou řidiče zde. Řidič by měl na druhou stranu dát cyklistovi na silnici bezpečný prostor k jízdě, raději přibrzdit a počkat si na vhodné místo k předjetí. Jedná se o vteřiny maximálně minuty zdržení. Řidiči by si měli uvědomit, že cyklistům nezbývá než se spolehnout na zodpovědnost řidičů, že je neohrozí.

Statistika první poloviny roku 2021 hovoří o 54 108 nehodách z toho 43 035 zavinil řidič motorového vozidla a 1806 nehod zavinil řidič nemotorového vozidla, kam spadá i kolo které tvoří drtivou většinu této kategorie. Usmrceno bylo na silnicích 248 osob z toho 27 cyklistů a 183 řidičů motorového vozidla. Tyto čísla zobrazují následující grafy.

Na silnicích se ale pohybuje mnohonásobně více aut než cyklistů a tak i nehod aut je více než nehod cyklistů. Je tedy třeba tyto statistiky přepočítat na poměr cyklistů a aut v dopravě. Jediný údaj, který máme, je dělba dopravní práce. Ten použijeme jako odhad podílů cyklistů a motoristů na dopravě. Tento pomě je 1 cyklista ku 33 motoristům. Zkusme tedy přepočítat statistiky nehodovosti na tento poměr.

Z následujícího grafu je vidět, že cyklista i motorista způsobí nehodu zhruba stejně často. Cyklista o 1,4 krát častěji při podílu 1 cyklista na 33 aut.

Z následujícího grafu vidíte, že cyklista umírá při nehodě výrazně častěji než motorista. Při podílu 1 cyklista na 33 aut je to 4 krát častěji.

Ačkoli cyklisté způsobí nehodu odhadem stejně často jako motoristé, tak při nehodách umírají 4 krát častěji. Takže cyklisté svému okolí nejsou výrazně nebezpečnější, ale při nehodách umírají o dost častěji.

Cyklisti, jezděte obezřetně a podle pravidel, mějte osvětlení a oči na stopkách. A když řídíte, dejte cyklistovi prostor, jde o život.

Díky

Ondra z unykátu