Každý z nás čekáme od svého jízdního kola trochu něco jiného. Někdo je závodník, někdo turista a někdo jezdí na kole přes město na nákup a do hospody. Taková tetka s taškama plnýma nákupu asi těžko přehodí ladně nohu přes horní rámovou trubku karbonové silničky a s taškama v zubech poletí v hlubokém předklonu 40tkou přes náves, stejně tak M.A.M.I.L* bude šlapajíc v záklonu na skládačce po babičce vypadat jako by mu někdo ukradl jeho S-Workse a on se ho pokoušel marně dojet a tou skládačkou ho umlátit. Ať už jste tetka nebo M.A.M.I.L* v tomto článku se dozvíte jak si pro sebe vybrat ideální posez na kole. *(zkratka middle-aged man in lycra – muž středního věku v lycra oblečení: označení člověka, který ačkoli nemá formu si dopřává špičkové sportovní vybavení)

Posezy rozlišujeme podle sklonu trupu. Při plně vzpřímeném posezu je trup ve vertikální poloze 90°, při závodním posezu na kole „ležíme“ trup je v horizontální poloze 0°.

• plně vzpřímený, páteř ve vertikální poloze (90°)
• mírně předkloněný (cca. 60°)
• předkloněný (cca. 45°)
• silně předkloněný (cca.30°)
• závodní (cca. 10-0°)

Jak vidno máme  z čeho vybírat. Pojďme si probrat plusy a mínusy jednotlivých posezů.

„ Na pohodu“ - plně vzpřímený a mírně předkloněný posez

Fotograf: Rich Gilligan, Jezdkyně: Petria Lenehan

Celá váha těla spočívá na sedle. Řidítka pouze přidržujeme. Tento posez mají tradiční holandská kola, proto mu také říkáme „holandský posez“. Je to neskutečně pohodlné a také se kolo velmi snadno ovládá, neexistuje, že byste přeletěli přes řidítka. Velmi dobře se dá otočit hlava a kontrolovat provoz za zády aniž byste trhli řidítky do strany. Rozhodně se na takovém kole nezpotíte, protože v tomto posezu nejde pořádně zabrat. Proto na delších trasách a do prudkého kopce se stává tento posez nepohodlným.

+ pohodlí na krátké vzdálenosti
+ jednoduchá ovladatelnost kola na rovině
+ nezpotíte se
+můžete snadno uvolnit ruce pro ukazování směru
- nepohodlí na delších cestách
- není možné se pořádně opřít do pedálů

Rám volíme kratký a často se sníženou horní rámovou trubkou pro pohodlné nastupování. Sedlo musí být co nejpohodlnější např. sedla vybavená ocelovými pružinami. Při šlapání by se sedlo mělo minimálně houpat, zato by mělo zachycovat rázy od silnice. Úchyty řidítek by měly být za osou předního kola nad kolenem pokrčené nohy, tomu by měl odpovídat tvar řidítek a výška představce. Řidítka volím většinou vlaštovky a představec musí být tak vysoký, abychom se nekopali při jízdě do řidítek.

„Do kreténa“ - Downhill

Fotograf: Aleš Kocner, Jezdec: Miroslav Pek

Sjezdová kola mají speciální posez se sníženým sedlem, na kterém se ale Vaše pozadí moc neohřeje. při downhillech se dost stojí. Rámy mají speciální geometrii, větší zdvihy pérování a zvláště tuhou konstrukci. Downhillová kola lze pro běžné jízdy použít jen velmi omezeně, ale po Praze občas potkáte někoho na dirtovém nebo sjezdovém kole.

„Na turistu“ - předkloněný až silně předkloněný posez

Fotograf: Ondřej Zavřel, Jezdkyně: Barbora Pilcová

Váha těla je rozložena mezi sedlo a řidítka. Je to nejpoužívajší posez na současných trekových a horských kolech. Tento posez umožňuje opřít se pořádně do pedálů v táhlých kopcích, také sedací partyje nejsou tolik namáhány. S rovnými řidítky se kolo v terénu hravě ovládá. Tento posez vás „donutí“ k vypjatějším výkonům, prostě se chce jet pot nepot.

+pohodlné na delší vzdálenosti
+pohodlné šlapání
+hravé ovládání v terénu
+rozložení váhy těla mezi sedlo a řidítka
-pocení je takřka nevyhnutelné
-nepohodlné při jízdě s mírným nebo žádným šlapáním

Rám volíme delší. Sedlo pohodlné, ale pevné nebo s tuhými pružinami. Pozornost věnujeme výběru úchytů (gripů) volíme nejlépe ergonomické. Omotávky je radno koupit kvalitnější, gelové a pro větší ruce i omotat řidítka ve dvou vrstvách. Představec volíme nízký a jeho délkou vyladíme požadovaný posez.

„Na doraz“ - silně předkloněný a závodní posez

Foto: Andrew Smith

Tento posez si vyžaduje takřka neustálé šlapání, jinak se stává nepohodlným. Tělo je v poloze ideální pro záběr do pedálů. Odpor vzduchu je při tomto posezu nejmenší. To se hodí zvláště pro lehká silniční kola, kde již opdor vzduchu hraje důležitou roli. Tento posez je pro toho, kdo závodí i na cestě do práce a nebaví ho se na kole jen tak „plácat“.

+ideální záběr do pedálů
+malý odpor vzduchu
+radost z rychlosti a sportovního výkonu
-nepohodlí při pomalejší jízdě
-pocení se neřeší

Pokud to s cyklistickým sportem myslíme opravdu vážně, můžeme zauvažovat o rámu na míru, jinak pečlivě vybíráme z dostupného sortimentu. Chce to zkoušet a zkoušet a ladit a ladit, protože žádné tělo není stejné. Sedlo i další komponenty vybíráme s ohledem na váhu ne na pohodlí, stejně budeme pořád šlapat a tím nadlehčovat zadek i ruce. Na takové „silničce“ co váží pod 10kg šlápnete a hnedle jedete 40km/h. S karbonovým lehkým horským kolem zase snadno přeletíte každý kořen. Připravte si ale naditou peněženku, každý gram něco stojí.

Kola pro více posezů

Díky různě tvarovaným řidítkům a doplňkům můžeme na jednom kole dosáhnot více posezů a tím i širšího využití kola. Více o výběru řidítek se dočtete v tomto článku.

Tak co, už víte, jaký posez bude váš ideál? Už vybíráte nové kolo, pro vás jak dělané? Víte už jak si přizbůsobíte a vylepšíte své stávající kolo? Pokud si na přestavbu netroufáte sami, hoďte kolo někam do servisu nebo se nám ozvěte, poradíme, poštelujeme, přestavíme.

Aby vám to šlapalo.

Ondra z Unykátu